ŽENY ŽIJÚ V STRACHU

novembra 25, 2021






 Ahojte Glam rodinka.


Dnes sa s Vami chcem rozprávať o dosť chúlostivej téme. Ale to už môžete vidieť z názvu. Nebude to o týraní alebo teda aj hej, keďže existuje viac druhov týrania. Poznáme fyzické týranie ale aj psychické a myslím si že to psychické je horšie než to fyzické, pretože fyzické vieme stopnuť, časom na neho zabudneme ale to psychické sa s nami nesie dlhé roky. U mnohých žien s nimi ide až do posledných dní ich života. Nápad na túto tému ma napadlo keď som išla po meste a videla som chlapa ako hora, oblečeného do čierneho, vybíjaní opasok a na tvári piercingy. No a vtedy som si spomenula že toto čo je dnes so mňa nie som ja. Sledujete ma na blogu a vidíte že sa začínam obliekať elegantne. Ono mne sa to aj celkom páči ale ako som hovorila aj na livestreame na instagrame, tak ja som proste exot. Milujem metál, gothicku, farebné vlasy, oblečenie, piercingy, tetovania, moderný štýl v obliekaní ale aj bývaní. Ja som proste divný tvorček, ktorý od kedy má deti a chlapa je niekde vo vnútri uzavretí a bojí sa dostať von. 

A prečo? Lebo mám proste tie deti a mám proste toho priateľa. Od kedy mám deti si musím dávať pozor nato ako vyzerám, čo mám na sebe a ako vystupujem pred inými ľuďmi. A viem že nie som sama. My mamičky proste začíname pozerať nato ako nás vnímajú ľudia ako matky, či ideme dobrým príkladom deťom, pretože stačí len malý zlý pohľad a môže sa stať že nám na dvere zaklope sociálka, pretože susedke sa nebude páčiť čo máme na sebe a ako vystupujeme. Preto mnoho z nás sa utiahne, zapadne do toho predpísaného sterotipu matky dnešnej doby a žije v strachu, čo si iný pomyslia. Už to proste nie sme my ale tie myšlienky, pohľady a strach že môžeme prísť o deti, pretože sme si dovolili vystúpiť von z bytu také aké sme. Veď koľko žien bolo v mladosti metalistkami? A od kedy majú deti tak ste videli aby nejaká metalistka v čiernom, z reťazami, čiernym makeupom, behala po ihrisku? A teraz sa nebavíme o Amerike, Británii a takýchto mestách. Ale bavíme sa o slovensku a česku. Preto potlačujeme naše ja a pritom vo vnútri trpíme len aby naše deti ostali s nami, pretože na nich nám najviac záleží. Áno aj ja som jednou z týchto žien, pretože ak by som bola sama sebou a nebála sa jedného klopnutia na dverí, či zvončeka tak verte že mám ružové či modré či unicorn vlasy, piercing v pere ako kedysi a tetovania na rukách. Ale som plná strachu že ak sa ukážem v pravom svetle a viem aký sú ľudia zlý, mi tu nabehne sociálka že som proste nedobrý príklad deťom. 

Preto viem že mnoho žien žije v strachu, dnes, zajtra ale aj každý deň. Radšej budú vo vnútri nešťastné len aby mali svojích drobcov pri sebe. Ja už skúsenosti zo sociálkou mám, práve pre takýchto zlých a zákerných ľudí. Lenže po tej návšteve sa niečo vo mne zlomilo a svoje pravé ja som zamkla do klietky a zahodila kľúč. Dúfam že sa dlho neuvidíme, aby som znova nepočula ten známy zvonček a hlas sociálky. Chápem Vás milé ženy a maminy. Musíme si dávať set sakramenský pozor nato akých ľudí si vpustíme do života, ako sa odprezentujeme a akým príkladom sme pre naše deti. Ale dokedy chceme sami seba týrať? Dokedy chcem a dovolíme nášmu okoliu nás psychicky týrať? Snáď to bude len do 18 veku nášho dieťaťa a potom snáď ten pomyselní kľuč od klietky nájdeme. 


A  AKO TO JE U VÁS? STE TÝM ČÍM STE BOLI, ČI TÝM ČÍM STE CHCELI BYŤ? 


OOTD: KABÁT: Z DRUHEJ RUKY

RUKSAK: BONPRIX

ŠATY, TOPÁNKY: GATE












You Might Also Like

10 comments

  1. Páni, to je zajímavé téma, které má ale něco do sebe a je to čistá pravda. Hodně lidí se (hlavně tedy v případech, kdy začnou mít děti) začne chovat podle nějakých "společenských ideálů", zkrátka aby zapadli a neměli nějaké problémy. Může to být třeba i jen touha zapadnout mezi některou komunitu... A tak se potlačuje své pravé já... Je to ale smutné, že jakmile si člověk dovolí být sám sebou, tak si někdo dává tu práci, aby mu znepříjemňoval život...

    OdpovedaťOdstrániť
  2. Upřímně by mě toto téma vůbec nenapadlo, možná je to tím, že děti sama nemám a tak by mi to prostě nějak nepřišlo.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Uvidíš aké to bude keď budeš mať ty deti. Možno to bude iné.

      Odstrániť
  3. Krásný outfit!
    O velmi zajímavém tématu jsi se rozepsala, mrzí mě, že to tak cítíš, že nemůžeš být plně sama sebou. Lidé jsou opravdu hrozně zlí.. Dřív jsem byla hodně extravagantní, jsem vlastně i teď, jen je to trochu více elegantní ale pořád jsem to já. Pořád si nosím co chci a maluji se, jak chci, naštěstí u matky dvou morčátek to nikdo neřeší, haha. Podle mě vždy lepší být sám sebou, je těžké předstírat.. Možná najít nějaký zlatý střed? Držím palce!

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. No snažím sa nájsť zlatý stred. Oblečenie mám rada aké nosím len vlasy a tetovania by som zmenila :D

      Odstrániť
  4. Velmi silné téma a mrzí mě, že to takto cítíš. Člověk by se měl řídit hlavně svým srdcem i rozumem - samozřejmě chápu, že někdy je ten nátlak tak silný, že to bohužel nejde. :(

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. No niekedy to nejde. Snáď časom, keď deti budú väčšie :)

      Odstrániť
  5. Možná je to tím, že žiji ve velkém městě, maminky tu však chodí oblečené pestře a různorodě. Rozumím, že určitá popkultura může se staršími nebo povrchními obyvateli rezonovat, ale až tak? Opravdu se cítíš ve svém elegantním oblečení jako ve vězení? Moc ti sluší a na fotkách vypadáš spokojeně, stylově... Bylo by řešením přenést metalové prvky k elegantnímu outfitu, jako takový kompromis?

    OdpovedaťOdstrániť
  6. Velmi zajímavé téma, souhlasím s tebou. Jsou to matky, ale i některá povolání, jako např. učitelka, ta se také musí vzorně prezentovat a bylo by asi blbé, kdyby se na nějaké akci opila do němoty :D...

    OdpovedaťOdstrániť

Like us on Facebook

Flickr Images

Subscribe